|
|
Stanovení receptorů pro opioidy v kůře mozku potkanů vystavených multifunkčním opioidním peptidům
Kusová, Pavla ; Svoboda, Petr (vedoucí práce) ; Novotný, Jiří (oponent)
Předmětem této bakalářské práce bylo studium vlivu multifunkčních peptidů LYS739 a LYS744 na množství µ-, δ-, ĸ-opioidních receptorů (µ-OR, δ-OR, ĸ-OR) v kortexu potkanů. Peptidy byly podávány v dávce 10 mg/kg po dobu sedmi dnů. Referenční skupině byla po stejnou dobu podávána dávka 10mg/kg morfinu. Účinek morfinu působí hlavně prostřednictvím µ-OR. Následkem dlouhodobého působení morfinu je snížení funkčnosti a množství těchto receptorů v rámci vzniku tolerance a závislosti. Multifunkční opioidní peptidy se začaly zkoumat pro svůj terapeutický potenciál za účelem snížení nežádoucích účinků a zvýšení účinnosti opioidů. Jejich potenciál spočívá v tom, že jsou schopny interagovat s více opioidními receptory. Peptidy LYS739 a LYS744 působí jako agonisté µ-OR, δ-OR a současně jako antagonisté ĸ-OR. Množství opioidních receptorů bylo stanoveno metodou SDS-PAGE a následně Western blot. Výsledky byly porovnávány s kontrolní skupinou, které byl podáván fyziologický roztok a referenční skupinou, které byl podáván morfin. V případě receptorů δ-OR, ĸ-OR nedošlo k téměř žádné změně. V případě µ-OR došlo u morfinu a LYS739 k poklesu, tato změna však nebyla vyhodnocena jako statisticky významná.
|
|
|
Vliv dlouhodobé aplikace morfinu a jeho vysazení na vybrané signální proteiny v srdci potkana
Ilková, Karolina ; Novotný, Jiří (vedoucí práce) ; Černá, Věra (oponent)
Morfin je považovaný ža žlatý standard meži analgetiký v lečbe silne bolesti díký svým účinkúm žprostredkovaným μ-opioidními rečeptorý. Vývolava vsak take rúžne nežadoúčí účinký a predstavúje výsoke rižiko vývoje toleranče a žavislosti. Cílem teto bakalarske prače je prispet k objasnení púsobení morfinú na molekúlarní úrovni v srdečním svalú. Býlý žkoúmaný žmený hladin proteinú ú klíčovýčh signalníčh molekúl v signalní kaskade vývolane aplikačí morfinú se stúpnújíčími se davkami a naslednoú abstinenčí po dobú 24 hodin, 1 mesíče a 3 mesíčú. Konkretne se jednalo o adenosinový A2b rečeptor, β2-adrenergní rečeptor, κ-opioidní rečeptor podjednotký G proteinú, GRK5 kinasú a β-arrestin 2. Data žmen exprese býla žískana ž homogenatú srdeční tkane (leva komora) pomočí Western blotú s naslednoú imúnodetekčí, žačhýčením na svetločitlivýčh fotofilmečh a statističkým výhodnočením pomočí testú ANOVA. Podavaní morfinú nevedlo ke statističký výžnamným žmenam podjednotek G proteinú, β-arrestinú 2, kinasý GRK5, adenosinoveho rečeptorú A2b, β2-adrenergního rečeptorú ani κ-opioidního rečeptorú v srdči potkana. Pro vývoj lepsíčh a bežpečnejsíčh analgetik je nútne objasnit molekúlarní mečhanismý, ktere stojí ža vžnikem rúžnorodýčh účinkú. Klíčová slova: morfin, abstinence, potkan, srdce, GPCRs
|
|
|
Vliv dlouhodobého podávání morfinu na expresi hodinových genů v mozku potkana
Pačesová, Dominika ; Bendová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Roubalová, Lenka (oponent) ; Polidarová, Lenka (oponent)
Cirkadiánní a opioidní systém jsou systémy podílející se na udržování homeostázy v organismu. Narušením cirkadiánního systému dochází k rozladění správného načasování fyziologických procesů, což může mít za následek vznik nebo zhoršení již existujících patologických stavů, včetně závislosti. Jedním z faktorů, které mohou ovlivňovat přesné nastavení cirkadiánního systému je i užívání a zneužívání opioidů. Vzájemný vztah cirkadiánního a opioidního systému je málo prozkoumán. Za tímto účelem byl v této práci sledován vliv morfinu a metadonu na cirkadiánní systém potkana v dospělosti i v průběhu vývoje. Cílem disertační práce bylo sledovat účinek akutního podání morfinu na expresi hodinových genů v suprachiasmatických jádrech (SCN) dospělých potkanů, zkoumat účinek dlouhodobé aplikace morfinu nebo metadonu a jejich vysazení na expresi hodinových genů v SCN a na aktivitu enzymu AA-NAT v epifýze dospělých potkanů. Správný vývoj cirkadiánních hodin významně přispívá k udržení zdraví v dospělosti a zajišťuje dobrou adaptabilitu organismu na změny vnějšího prostředí. Protože se dosud žádná studie nezaměřila na zkoumání účinků podávání opioidů v raných fázích vývoje na zrání cirkadiánních hodin v SCN nebo v periferních orgánech, bylo dalším cílem zkoumat účinek dlouhodobé aplikace morfinu nebo metadonu...
|
|
|
Molekulární mechanismy působení morfinu na imunitní systém
Zeťková, Anna ; Hejnová, Lucie (vedoucí práce) ; Vašek, Daniel (oponent)
Tato práce je zaměřena na molekulární účinek morfinu, který je hojně využíván pro svoje analgetické a sedativní schopnosti. To z něj činí důležitý lék pro léčení chronických a silných bolestí. Kromě svých pozitivních účinků má zejména dlouhodobé podávání morfinu i své nevýhody, jako je rychlý rozvoj tolerance a závislosti na něm. Dalšími negativními účinky jsou například zácpa, dechová stagnace nebo zvracení. Tyto účinky jsou způsobeny nejen působením morfinu na nervové buňky, ale i na další buňky těla. Tato práce se zabývá především účinkem morfinu na mikroglie, které se podílí nejen na imunitní odpovědi v centrální nervové soustavě, ale mají vliv i na vnímání bolesti či rozvoji tolerance. To patří mezi hlavní oblasti výzkumů v oblasti opioidů, proto je cílem práce shrnout poznatky o působení morfinu na mikroglie, které je zprostředkované zeména přes opioidní receptory, toll-like receptory a purinoceptory.
|
|
|
Vliv abstinenčního syndromu po vysazení morfinu na receptory spřažené s G proteiny a na redoxní rovnováhu v mozku potkana
Kočárková, Veronika ; Novotný, Jiří (vedoucí práce) ; Černá, Barbora (oponent)
Ačkoliv je morfin jedním z nejúčinnějších dostupných analgetik, jeho dlouhodobé užívání je značně omezeno rozvojem tolerance a závislosti. Na objasnění molekulárních mechanismů zodpovědných za tyto účinky se zaměřují desítky let výzkumu s nadějí na vývoj bezpečnějších a účinnějších analgetik. Cílem této diplomové práce bylo přispět k lepšímu porozumění molekulárního působení morfinu, neboť pochopení těchto procesů je nezbytné k vyvinutí lepších terapeutických přístupů. Pomocí metody western blot jsme zkoumali vliv desetidenního podávání stupňujících se dávek morfinu a jeho následného vysazení na klíčové komponenty opioidní signalizace v mozečku a kůře mozkové potkanů. Byly detekovány hladiny opioidních receptorů, podjednotek heterotrimerních G proteinů, GRK3 kinasy a β-arrestinu 2. Mimo to byly zkoumány hladiny adenosinového A3 receptoru a kanabinoidního receptoru typu 1. V neposlední řadě jsme sledovali také vliv morfinu a jeho vysazení na markery oxidativního stresu. Podávání morfinu vedlo k signifikantnímu poklesu hladin GRK3 kinasy v obou částech mozku a tento pokles přetrvával i po vysazení. Tato práce však neprokázala vliv morfinu na množství opioidních receptorů, podjednotek G proteinů ani β-arrestinu 2. Množství adenosinového A3 receptoru a kanabinoidního receptoru typu 1 zůstalo rovněž...
|
|
|
Vliv morfinové prekondice a aktivity mKATP kanálu na přežití diferencovaných buněk SH-SY5Y linie po působení oxidativního stresu
Paluba, Michal ; Hejnová, Lucie (vedoucí práce) ; Kolář, David (oponent)
Morfin jakožto jedno z nejefektivnějších analgetik se v medicíně používá už více než století. Morfin je však znám i pro svůj neuroprotektivní a kardioprotektivní efekt při ischemických poruchách, kdy navozuje zvýšenou rezistenci buněk k oxidativnímu stresu. Jedním z cílů naší práce bylo analyzovat vliv chronického působení morfinu na viabilitu diferencovaných buněk neuroblastomové linie SH-SY5Y po vyvolání oxidativního stresu tert-butylhydroperoxidem (tBHP). Podrobný mechanismus protektivního účinku morfinu není však dodnes znám. Současný výzkum zabývající tímto tématem, a hlavně morfinem indukovanou prekondicí, upírá velkou pozornost na mitochondriální ATP senzitivní draselné kanály (mKATP). Existují důkazy o tom, že morfin přes aktivaci opioidních receptorů imituje protektivní efekt ischemické prekondice právě skrz aktivaci mKATP kanálů. Modulace aktivity mKATP kanálu je podle všeho zodpovědná za funkční stav mitochondrie díky změně mitochondriálního membránového potenciálu a regulace produkce reaktivních forem kyslíku (ROS). Dalším cílem naší práce bylo tedy odhalit roli mKATP kanálů v morfinové prekondici a vliv jejich aktivity na přežití buněk. Posledním cílem práce bylo zkoumat vliv permeability mKATP kanálů na změny v produkci ROS a mitochondriální membránový potenciál, jakožto možných...
|
|
|
Střevní mikrobiom a fekální markery metabolismu potkana během morfinového abstinenčního syndromu
Mičke, Bianka ; Novotný, Jiří (vedoucí práce) ; Pácha, Jiří (oponent)
Primárním účelem této pilotní studie bylo dlouhodobě sledovat složení střevního mikrobiomu a fekálních markerů metabolismu u potkanů po ukončení desetidenního intraperitoneálního podávání stoupajících dávek morfinu (od 10 do 50 mg/kg/den) a u odpovídajících kontrolních skupin potkanů, kterým morfin podáván nebyl. S tím bylo spjato zavedení nových metod pro výzkum mikrobiomu a metabolomu, statistické vyhodnocení výsledků a interpretace dat, popř. vytvoření hypotézy vysvětlující následky působení morfinu na složení střevního mikrobiomu a fekálního metabolomu v porovnání s výslednými daty podobně orientovaných studií. Vlastní experiment byl proveden na samcích potkanů z kmene Wistar ve staří dvou měsíců a hmotnosti cca 300 g, kteří byli chování na standardní krmné dietě. Z provedené analýzy a vyhodnocení výsledných dat vyplývá, že ve sledovaném období došlo ke změnám ve složení střevního mikrobiomu a fekálního metabolomu u pokusné skupiny oproti kontrolní skupině, avšak vyvolané změny měly spíše dočasný charakter. Další studie by měly být provedeny za použití podstatně rozsáhlejší pokusné i kontrolní skupiny a také vyšší granularitě časové řady. Klíčová slova: morfin, opioidy, abstinenční syndrom, střevní mikrobiom, fekální metabolom
|
|
|
Imunohistochemická analýza exprese vybraných signálních molekul v mozku potkana: vliv morfinové abstinence
Přítulová, Eliška ; Novotný, Jiří (vedoucí práce) ; Mrózková, Petra (oponent)
Morfin je jedním z nejčastěji užívaných analgetik pro tišení bolesti, ale jeho klinické užívání může být doprovázené vznikem tolerance a závislosti na morfinu. Vysazení morfinu pak může vést k rozvoji abstinenčního syndromu a závažným abstinenčních příznaků. Vzhledem k doposud nashromážděným poznatkům se ve výzkumu morfinové závislosti často zkoumá vliv na oblasti mozku zapojených do systému odměny. Hlavním cílem této práce bylo prozkoumat vliv dlouhodobého podávání morfinu a morfinové abstinence na určité signální molekuly, které souvisí s molekulárním působením opioidů ve vybraných oblastech mozku potkana. Zaměřili jsme se na vazebný protein pro cAMP responzivní element (CREB) a jeho aktivní fosforylovanou formu (pCREB), a také na regulátor G-proteinové signalizace RGS4. Naše výsledky ukázaly, že podávání morfinu může způsobovat snížení exprese CREB v bazolaterální amygdale u potkanů ovlivněných podáváním morfinu. Dále jsme zjistili snížení fosforylace CREB v CA1 oblasti hipokampu možným vlivem morfinové abstinence po dobu tří měsíců. V této práci jsme nepozorovali vlivem podávání morfinu a následné morfinové abstinence žádné statisticky významné změny v expresi RGS4 v prefrontálním kortexu a hipokampu. Klíčová slova: morfin, závislost, abstinence, potkaní mozek, imunohistochemie
|
|
|
Potenciální význam opioidů v neuroprotekci
Gebauer, Martin ; Novotný, Jiří (vedoucí práce) ; Rudajev, Vladimír (oponent)
Opioidy jsou člověkem využívány po dvě tisíciletí, ale vliv a mechanismus působení těchto sloučenin na buňku je odhalován až v posledních několika desetiletích. V mnoha případech ještě není samotný mechanismus mnohdy znám a je pozorován pouze účinek. Existuje několik skupin opioidních receptorů, které jsou schopny vázat opioidy. Tyto skupiny se vyznačují tím, že pro každý opioid mají rozdílnou afinitu, jejich působení na buňku se v některých případech liší a jejich zastoupení v různých oblastech CNS je rozdílné Proto jsou účinky vyvolané opioidy v mnoha případech velice různé. Tato práce shrnuje dosavadní poznatky o ischemických chorobách a potenciálu opioidů při prevenci a jejich vlivu během ischemie, dále shrnuje vliv morfinu na CNS. Při ischemii hrají důležitou roli δ opioidní receptory, které tlumí nebo blokují proapoptotické účinky ischemie na mnoha úrovních. Tyto receptory se také účastní navozování a udržování zimního spánku zvířat a tělo tohoto živočicha pak ochraňují před velice škodlivými vlivy způsobené dlouhotrvajícím spánkem, jako je nedostatek kyslíku a živin. Morfinu je nejdéle využívaným anestetikem, patří mezi nejlépe prozkoumané opioidy a je od něj známo nejvíce derivátů. Tato práce také shrnuje nejvýznamnější vlivy, jakými morfin může neuroprotektivně působit na neurony. Mezi...
|
|
|
Vliv morfinu na odolnost srdce k ischemii
Mošovská, Linda ; Neckář, Jan (vedoucí práce) ; Žurmanová, Jitka (oponent)
Opioidy jsou vnímány jako nebezpečné a návykové látky, především díky polosyntetickým opioidům, jakým je například heroin. Zjistilo se ale, že tyto látky mohou hrát důležitou roli v odolnosti srdce k ischemii, a to tím, že omezují poškození tkáně, které při infarktu vzniká. Vzhledem k tomu, že infarkt myokardu je nejčastější kardiovaskulární choroba, je tento protektivní účinek nezanedbatelný. Kardioprotektivní účinek je zprostředkován hlavně přes δ opioidní receptory, nicméně pár studií ukazuje kardioprotektivní působení i díky κ opioidním receptorům. Protektivní účinek vzniká pomocí aktivace opioidních receptorů jejich agonisty (např. morfin nebo TAN-67), a to buď před ischemií (opioidní preconditioning) a nebo před reperfuzí (opioidní postconditioning). V signálních drahách, zprostředkujících kardioprotekci se uplatňuje mitochondriální KATP kanál, Gi/o proteiny, protein kinázy C, tyrozin kinázy a volné kyslíkové radikály.
|
host ::
RSS.